Přežití 1998


Obsah :

logo


Přežití 98 - Poznatky vítězného teamu
Jen co jsme si po loňském přežití strhli náplasti ze zahojených puchýřů a přestali nadávat na Simbovu zlomyslnost stavitele trati, začali jsme se těšit na to, co nám Simba na letošek zase připraví.

Úvodem úvod : v pátek 22.5. se nechal náš již sehraný team č.5 ve složení Ernest (Tichošlápek st.), Čapulka a Tichošlápek ml. uzavřít do zcela neprůhledného nákladního prostoru Avie, abychom se vydali vstříc dobrodrůžu. Zanedlouho Avie vysypává všechny závodníky se zavázanýma očima a rotující týmy slyší pouze zvuk odjíždějícího dopravního prostředku s představou, že v příštích dnech se budou moci spolehnout pouze na své nohy. Sundáváme šátky. Otvíráme oči a obálku ???!!!

1. úkol : na malém kousku mapky objevujeme pouze tři křižovatky podobné té, na které právě stojíme. Pospícháme na Vartovnu a díky předchozím návštěvníkům lesa nám naštěstí (??) nečiní problémy nacházet odpadky. Sláva, po hodince výstupu jsme nahoře, bohužel na kopci Široká, ale Vartovna je hned sousední kopec, tak to nevadí.

2. úkol : ke slovu přichází cedník, ale svého úkolu udržet vodu ze studánky po dobu přechodu na vrchol se ne a ne zhostit, přestože byl vymazán kde čím (ne snad úplně vším, ale skoro jo). Velký lopuchový list nám pomáhá asi deci přenést a zabránit potupné maximální penalizaci. Prcháme k Sirákovu.

3. úkol : přichází ke slovu jízdenky. Děkujeme babičce, která holduje ekologické dopravě a zásobila nás i slovenskými lístky. Jsou dvakrát tak dlouhé a silné - pro tvorbu lana jako stvořené. Čapulka navrhuje cik-cak technologii dělení lístků, Tichošlápek vytahuje z našich batohů dva McGeiverovské nože s nůžkami a začíná nám docházet, že zde můžeme rozhodnout závod. Snáší se noc, my vibrujeme zimou, ale stříháme a stříháme. Výsledek 21,92m a 108 hodin bonifikace však naše mužstvo poněkud demoralizuje, neboť do cíle příjdeme dříve, než jsme opustili start (Berťa Einstein by z nás radost neměl).

4. úkol : před půlnocí si ještě prověříme, jak málo domácností v Liptále vlastní tak základní kus nábytku, jakým je popelnice. Uléháme do měkkého jehličí nedaleko sedla Hranica. Sychravé jitro nás zastihuje bušící do hřebíků. (Naslibovali nástroj a skončili jsme zase jako v době kamenné) Cesta směřuje k Všeminské přehradě a všem je nám jasné, která bije. Naštěstí sluníčko svítí a voda přímo zve ke koupeli, i když celkový čas 31sekund nesvědčí o tom, že bychom se ve vodě příliš dlouho rozkošnicky povalovali.

Potvůrky klíče : zbytek cesty už probíhal celkem radostně, otevírali se nám romantické pohledy do údolí, která jsme neměli vůbec spatřit. Klíče jsme hledali pečlivě, centimetr po centimetru asi 100m od místa, kde byly uschovány.

Mňam : Příprava pozdní večeře z ploštic, mravenčích kukel a ostatních součástí potravního řetězce (bohužel spíše ptáků) se protáhla, takže si zbytek teamu odskočil na Humenec.

Na skok do ZOO : Naštěstí potoční živočichové jako pijavice a chvostoskoci vůbec nejevili tendenci nám nějak zběsile prchat ze ZOO.

Prima hrobeček : Po urychleném vykopání hrobu pro syna Tichošlápka nás čekala noc nedaleko chaty na Držkové, po které jsme si radostně mnuli ruce nad tím, že díky noční teplotě, se nám zase nemohl zkazit zbytek potravin.

Tři oříšky : Popelkovské suroviny jsme rozsypali už při mixáži, takže jsme vlastně přebírali dvakrát. Strkání hlavy do kamenného iglů již nás zastihlo v rozpoložení, že jsme si téměř přáli, aby kamenný strop ukončil naše trápení.

Koneček : příchod k Elišce s rukama plnýma nerozbalených obálek nevěstil nic dobrého. Vyrážíme k Lukovu, z jehož hustoty vrstevnic se dělá černo (resp. hnědo) před očima. Chyba v mapování nás však zavčasu vrací zpět k Elišce po rozlepení cílové obálky. Přes nesplnění čtyřech úkolů tedy vítězíme v duchu olympijského hesla. "Není důležité se zůčastnit, ale zvítězit"


PRVNÍ REAKCE = Srehak@cominfo.cz
Simbo, děkuji Ti za přežití, mám 3 kg dolů. Mimochodem, když jsem si v sobotu na Držkové v kůlně ve 22 hodin převzal další obálky a zjistil jsem, že budu kopat jámu - myslel jsem, že s tebou už nebudu bavit. Ty Úrubky mám na svědomí já - zítra Ti vše vysvětlím. Neuvažuješ o změně názvu "MALÉ" přežití ???


TEAMY 98 - výsledková listina
1. Jiří Ernest Malý, Jiří Tichošlápek Malý, Petr Čapulka Čapoun (6248 bodů)
2. Tomáš Simba Křepelka, Jan Orlík Kodovský, Jaroslav Jerry Musil (84) (4251 bodů)
3. Míša Zip Schafferová, Martina Šroubek Kodovská, Zuzana Sue Sedláčková (3822 bodů)
4. Jan Mařenka Habart, Karel Charlie Štefl, Radek Cipísek Blahuš (2154 bodů)
5. Stanislav Řehák, Jakub Kuře Řehák, Martin Půlčik Řezníček (1722 bodů)
6. Jiří Úrubek, Petr Úrubek (nedokončili -1500 bodů)


Trocha historie - TEAMY 97
Tomáš Simba Křepelka (66), Jan Orlík Kodovský (82), Jaroslav Jerry Musil (84), Jakub Torr Hradílek, Martin Lvíček Buršík
Jediní došli včas do cíle, byť se značnou penalizací a tedy vyhráli. Jedinou kritickou chvílí byla páteční půlnoc, kdy je stíhal po lesích ožralý motorkář.

Jiří Malý, Jiří Tichošlápek Malý (84), Petr Čapulka Čapoun, Marek Bohátka
Do cíle scházela hodina, odchyceni na Tesáku. V případě včasného příchodu pravděpodobní vítězové. V cíli nepříliš zničení.

Stanislav Řehák, Jakub Kuře Řehák (87), Martin Půlčik Řezníček, Tomáš JoJo Pavelka
V polovině trasy vzdali pro celkové vyčerpání, vlhkost a chybějící brýle. Domů odvezeni pozdě večer autem, přivolaným z telefonní budky.


ZIP - vzpomínky na Afriku
Na parkovišti jsme vlezli do Avie zřejmě určené k přepravě dobytka, zavázali si oči a nechali se zavézt bůhví kam, kde jsme si oči zase rozvázali, abychom zjistili, že nikdo z nás naprosto netuší, kde bychom tak mohli být. Simba nám vrazil do ruky maličkou černobílou mapečku a že prý máme jít na Vartovnu. Tož jsme šli : podle svého nejlepšího vědomí a svědomí jsme vybrali jednu ze tří možných cest a čekali, jestli se náš výběr potvrdí jiným teamem. Nepotvrdil.

Tak jsme se otočili, šli hezky zpátky, a pak cestou zřejmě pravou. Cesta zřejmě pravá se ukázala býti opravdu jen zřejmě pravou, což se potvrdilo, když jsme se po hodinovém trmácení vytrmáceli na nějaký kopec. Zip posléze brilantním myšlenkovým pochodem přišel na to, že teda jako nejsme na Vartovně, ale teda jako na kopci názvu i povahy zcela jiné. Prodrali jsme se tedy hustým křovím na cestu doopravdy pravou, která nás dovedla opravdu na vrchol doopravdy zvaný Vartovna.

Tam jsme počkali, až nás doženou naše plíce a rozbalili další obálku. Zjistili jsme , že jsme posádkou cituji :"chatrného, červotočrm prožraného a mnoha jinými způsoby zdegenerovaného vraku plachetnice", konec citace. Měli jsme kousek pod vrcholem najít studánku a z ní v cedníku nanosit vodu. První úkol a taková kravina - co asi bude za úkol v neděli odpoledne?

Nu což, všechny tři jsme se rozeběhli do všech čtyřech světových stran a počali hledat studánku. Asi po půlhodině zmateného pobíhání okolo Vartovny objevil Zip kousek (asi 800 metrů) pod vrcholem maličký čůrek vody, který připomínal studánkujen po zavření všech očí a kuřích ok. Na překážku bylo jen to, že Zipův cedník se toho času nenacházel u ní, alebrž u jejího batohu. Šroubek mezitím objevila na druhé straně kopce studnu. Zdálo se, že naše čest i dobrá pověst jsou zachráněny, což se ovšem později ukázalo zcela nepravdivým. Studna sice byla studna, byla v ní i voda, jenže asi tak 150 cm pod okrajem skruže. Každý jistě uzná, že technicky není možné, aby z ní 160 cm vysoký Zip (nebo 150 cm nízký Šroubek) mohl nabrat vodu, aniž by uměl lítat, či se přidržoval okraje palcema u nohou.

Problém jsme opět vyřešili s inteligencí sobě vlastní. Šroubek chytil Zipa za nohy, spustil ho do studny a po nabrání asi tak 50 ml vody ho fyzikálním postupem zvaným páka opět vytlačil nahoru. Mohlo by se zdát, že v tomto okamžiku bylo všechno OK, ovšem jen do té doby, než na nás vyběhla obyvatelka přilehlého domu, jíž se nelíbilo, že se jí potápíme do studny s pitnou vodou (pozn autora - voda se již na první pohled nezdála býti poživatelná bez náslůedných žaludečních obtíží).

Odebrali jsme se tedy s nepořízenou zpět na kopec a za vytrvalého bubnování kroupami jsme se vydali hledat konečně tu pravou studánku - tu jsme vyšpehovali poté, co Sue geniálně stopovala lodníka jiné zoufalé posádky. Začali jsme jásat - ovšem předčasně. Mnohočetnými pokusy se nám potvrdilo, že voda bude tvrdošíjně vytékat z poněkud děravého cedníku, ať se ho pokusíme ucpat hlínou, jehličím, lopuchama, nebo jakoukoli kombinací těchto materiálů. Po několika mnoha marných pokusech jsme se vzdali, zastrčili zmrzlé ruce do kapes, napočítali 280 trestných minut a schlíple se vydali na další cestu, jež se zdála být až nepřiměřeně jednoduchou - stále po značce.

Ovšem kdo by si všímal nějaké značky, když má špatnou náladu, mokrý batoh, mokré boty, zmrzlé všechny končetiny a pomalu se začíná stmívat. Souhra těchto okolností mohla vést - a také vedla - k jedinému výsledku. Sešli jsme z cesty pravé na cestu levou, neboť jsme zabloudili. Po asi hodinovém šmatlání, pajdání a zakopávání jsme se skutáleli do údolí, abychom zjistili, že nejsme na Syrákově, jak jsme původně předpokládali, alébrž, že jsme si poněkud zašli do Jasenné. Tento objev měl jednu nespornou výhodu - konečně jsme zjistili, kde jsme. I vydali jsme se vlahou a zatraceně studenou nocí po silnici na Syrákov. Cestou jsme samozřejmě nezapomněli hlasitě nadávat a taky mávat na řidiče kolemjedoucích kamionů, kteří si nechápavě klepali na čelo, když se ze tmy vyloupli tři trosky zabalené v mokrých celtách, kterak se večer v 1000 plahočí do kopce a přitom pečlivě vybírají odpadky ze škarpy. Ale došli jsme.

Ubytovali jsme se na chodníku pod okny útulného, vyhřátého a velmi přítulně vyhlížejícího motorestu a z posledních zbytků sil začali motat lano z manilských vlakových lístků. Naprosto vyčerpané jsme si pak za ně připsali spásných 48 bonusových hodin a uklidněni vyhlídkou na jisté vítězství, noční zimu a ranní vstávání jsme se zahrabali do mokrých a vymrzlých spacáků. Tento den se mi strašně líbil.

Na závěr patří nesporný dík Šroubkovi a Sue, které trpělivě snášeli mé drobné chybky v podobě přechodu několika nepravých kopců, aniž by mě ukamenovali, či snědli zaživa.


Stručný popis soutěžních úkolů 1998
1. (17.00) Gratuluji, ocitli jste se na místě startu. Je to přesně tady. Výborně!! Super! Jste jedničky! Jen tak dál! Pospěšte si na místo, označené na mapě modrým kolečkem (čtverec E19). Je to vrchol Vartovna. Tam můžete otevřít obálku číslo 2. Po cestě najděte každý libovolné tři odpadky původu nepřírodního a vezměte je s sebou (odpadky nesmí samozřejmě pocházet od vás). POZOR ! Až do příchodu na vrchol Vartovny nesmíte komunikovat s ostatními hlídkami, a to žádným způsobem. Jinak jste diskvalifikováni !!!!!!!

2. (18.00) Víte o tom, že jste posádkou značně chatrného, červotočem prožraného a mnoha jinými způsoby zdegenerovaného vraku plachetnice? Blížíte se do středu Atlantiku, vane příznivý větřík, něco kolem 120 metrů za sekundu. Vtom rána jak z perkusáku! Narazili jste na létající rybu, obšívka povolila (či spíše zbytky obšívky povolily) a do lodi se hrne voda. A všechny vědra jsou jak cedník! Už víte, na co máte ten cedník? Cha, cha, cha …
Popis úkolu : Kousek pod vrcholem Vartovny je studánka. Najděte ji. Dva členové teamu zůstanou na vrcholu Vartovny na rozcestníku turistických cest. Plní láhev od Dobré vody vodou. Pěkně až po vrch. Dobrou vodu na to plnění jim nosí třetí člen teamu (členové se nemohou během plnění úkolu střídat). Nosí ji ze studánky v cedníku. Cedník si může libovolně upravit, ovšem pouze s použitím přírodního materiálu ! Nesmí se použít nic, co máte s sebou či na sobě (vyjma cedníku, samozřejmě). Cedník se nesmí nikdy, ani kouskem, ponořit přímo do studánky - Vodu do něj plníte holýma rukama.

3. (20.00) Voda už neteče, díra se zřejmě sama zatáhla. Ale bocman řve jak postřelený slon. Dost špatně artikuluje, ale po několika ranách devítiocasou kočkou pochopíte, že máte nakroutit dlouhé a pevné lano na vyspravení značně prořídlé takeláže. Jestli nechcete strávit příští týden drhnutím paluby, bylo by dobré zkusit to. Normálně se lano vrtí z konopí, nejlépe manilského. Vy nejspíš konopí nemáte (ach ta mládež), ale takhle lístky z vlaku ? Že jo !
Popis úkolu : Pokuste se ze všech lístků na vlak co máte u sebe udělat co nejdelší provázek. Až bude hotový, označte si na asfaltu místo, tam přiložte jeden konec a druhý konec postupně jej natahujte, dokud provázek nepraskne. Pak změřte délku provázku v okamžiku prasknutí. Provázek smí být zhotoven pouze z lístků na vlak. Pro jeho výrobu lze použít různé nástroje, ale ne materiály. Třeba lepidlo ne. Potom by byl provázek i z lepidla, což nelze, že ?!

4. (21.00) lano se moc nepovedlo. Bylo krátké, slabé, blbě spletené a vůbec. Stále méně vrlý bocman zřejmě četl Karu ben Nemsího a pro zkrácení dlouhé chvíle dostal jeden z vás baštonádu a musí pucovat palubu. Na nohy moc nemůže, jenže s humusem k pažení a pucákem po palubě musí. Ještě že má tolik ochotných kamarádů.
Popis úkolu : Zvolíte jednoho z teamu. Ten si vezme všechny vaše odpadky - celkem 27 (může je nést v nějaké nádobě či zavazadle) a vyhodí je do nejbližší popelnice, kontejneru či na povolenou skládku. A aby to nebylo tak jednoduché, Vámi zvolený vyhazovač odpadků se nesmí během celé cesty ze sedla k místu vyhození odpadků dotknout nohama země (noha se počítá od prstů na noze až po koleno - a to včetně kolena. Pro vynalézavé dodávám, že pokud se dotkne země noha obutá v ponožce, sáčku, botě, či pod., jedná se také o dotek. Aby nešlo o dotek, musí být noha prokazatelně nad zemí - tedy musí být od země oddělena vzduchem - vzduchovou mezerou alespoň 2 cm silnou - máte zajisté své měřítko pohotově). Ostatní mohou nosiči pomáhat jakkoli (pouze nesmí nést jeho zamilované odpadky). Jistě si vzpomenete na oblíbené dětské hry jako je trakař, koníci, takhle jedou páni a podobně.

5. (23.00) Asi přijde bouřka. Je skoro noc a obloha je černá jak vikslajsvant. Tma jak v pytli. Nejste ovšem v pytli. Jste v podpalubí plachetnice a obšívkou stále zatéká. Každá vlna vám do podpalubí šoupne pěkných pár litrů hnusně slané vody. Levoboční náklon je stále větší. Nejvíce prohnilá místa musíte zatlouct prkny. Bocman vás stále psychicky terorizuje a trochu bude vadit, že pravou ruku máte zlomenou a vidíte velké kulové. Aspoň něco, že ?
Popis úkolu : V kořenech stromu, 10 metrů od stanoviště ve směru západním, hledejte kladiva a dřevěné špalíky. Vyberte si jeden špalík a jedno kladivo. Dohromady máte 30 hřebíků. Postupně si každý z Vás zaváže oči, vezme deset hřebíků a zatluče je kladivem do trámku. Hřebík musí být zatlučený až po hlavičku a smí z něj být vidět pouze hlavička. Při zatloukání (od zavázání do rozvázání očí) nesmí zatloukajícímu ostatní nijak pomáhat, ani slovně.

6. (7.00) Voda teče pořád víc. Loď se naklání na levobok a něco praská. Zřejmě se někde prolomilo bednění. Zmateně pobíháte po lodi a úspěšně vytváříte chaos. Nejste sami. Pobíhá tu taky kapitánova tchyně, papoušek Arra a pucflek.
Popis úkolu: celá hlídka obejde Všeminskou přehradu (kolem dokolečka až dojdete zpět na hráz).
A. (7.15) Voda teče pořád víc. Zřejmě se někde prolomilo bednění. Ale to už tady jednou bylo, že. Mimo to slyšíte stále výraznější bublání, jako by někde unikal vzduch. Ale jak může unikat do vody z lodi vzduch? Asi to bude kapitánova tchýně, papoušek nebo pucflek. A ani bocman se už dlouho neukázal. Je zajímavé, že papoušek je mu hodně podobný.
Popis úkolu: celá hlídka obejde Všeminskou přehradu - kolem dokolečka až dojdete zpět na hráz. Celou cestu musí alespoň jeden člen říkat "buble, buble, buble …" a to nepřetržitě - pouze s pauzami na nádech, slyšitelně. Lze se střídat.
B. (7.30) Voda teče pořád víc. Zřejmě se někde prolomilo bednění. Já vím že to tady už jednou bylo. Chaos roste úměrně z výškou vody v podpalubí. Prožrané a rozeschlé záchranné čluny se úspěšně potopili. Váš další osud není vůbec jasný ?!?!
Popis úkolu: Na hrázi si průvodce a jeden z členů hlídky zaváže oči. Potom celá hlídka obejde Všeminskou přehradu (kolem dokolečka až dojdete zpět na hráz). Vidoucí člen smí pomáhat nevidoucím jakkoli - ale nesmí se jich dotýkat a to ani nepřímo (vést za lano, hůl, apod.).
C. - (7.50) - Můžete otevřít zprávu z této obálky označenou písmenem D
D. - (7.55) - Můžete otevřít obálku číslo 7.

7. (8.00) Díru se nepodařilo opravit. Neštěstí stále není konec. Kapitán řve, bocman řve, moře řve, ženské ječí, bocmanova píšťalka ječí a někde dole u kýlu mlátí o lodní žebra olověná zátěž, která se urvala z lůžka a hrozí probourat značně chatrné boky lodi. Musíte se potopit do kýlových prostor a pokusit se zachytit zátěž lany. Snad se to podaří. PS. : na četné žádosti z let minulých je tahle dispiclína opakováním loňského úspěšného úkolu.
Popis úkolu : Každý z vás se ponoří do přehrady a to tak, že je kompletně celý pod hladinou. Ponořujete se po jednom, ostatní zatím měří čas, jak dlouho zůstanete pod vodou na jedno nadechnutí. Každý má maximálně dva pokusy.

8. (11.00) Je to dobré, voda stále teče. Máte strach, že se zreziví klíče, schované kapitánem někde na lodi, a nikdy neotevřete truhlu s pokladem. Ten je asi zakopaný na strašidelném ostrově!! Takže pěkně hledat klíče.
Popis úkolu : hledejte klíč. Váš má stejné číslo, jako je číslo Vaší hlídky - ostatní klíče nechte na pokoji. Žížala jej ráda měla, krtka často potěšil, kapřík čilí, či cejnek prťavý jej nespatřili. Ani veverka, ani sojka čiperka. Metrů pět za soudruhem Leninem, deset za studeným větrem, dalších pět za Santa Klausem - a už je to jednoduché, nezrezaví na tom místě. Vždyt jen jeden z třech zajímá mě. Jen jeden je důležitý. Chytrý brzy přijde na to. Hloupého natrkni, chytrému odpověz.

9. (12.00) Chudáci námořníci si užili. K jídlu měli většinou kysané zelí, suchary, ryby, nasolené máslo, nasolené maso, nekvalitní víno a pivo. Pokud vše šlo dobře. Pokud ne - což bylo většinou - požírali na pustých ostrovech syrové ryby a housenky, nebo byly požíráni domorodci.
Popis úkolu : Konečně pořádný úkol, hodný slova PŘEŽITÍ!!! Každý z vás najde cokoli živého a celé to sní. Je povolena jakákoli úprava potraviny - ovšem pouze za syrova !!! (můžete si připravit zeleninový salát s housenkami či pomazánku s mravenců). A musíte sníst živočicha kompletně celého. Pokud například nasekáte pavouka na kousíčky, musíte spolykat všech osm nožiček, včetně tykadélek, chloupků, atd. Pokud se chystáte sníst hada, musíte spolykat také jedové váčky. Nebojte se, většina živočichů v našich zeměpisných šířkách není smrtelně jedovatá. A ještě jedno omezení. TO, co sníte, musí být alespoň tak velké, aby to naplnilo vršek od Dobré vody (jeden vršek pro každého člena). Pokud se do vršku živočich vcelku nevejde, je dostatečně velký. Pokud jej tam nacpete aniž by jste živočicha poranili (např. housenku stočíte, šneka mírně napěchujete), musíte tam nacpat živočichů tolik, aby naplnili celé víčko (zarovnané po vrch). Aby úkol nebyl příliš obtížný, nemusíte jíst naprosto nestravitelné součásti živočichů, jako jsou zuby, ulity, kosti (ale pokud je nesníte, nemůžete je plnit do víčka a započítávat tak do celkového objemu živočicha - je nutno kuchat).

10. (14.00) ZOOLOGICKÁ ZAHRADA - určitě jste unavení, nevyspalí, rozhádaní, ulepení, hladoví, promrzlí, psychicky v troskách, bolí vás paty, pálí šlapky, máte sucho v hubě, otlačená záda - prostě, chtělo by to změnu. Mohli by jste třeba navštívit zoologickou zahradu. Co vy na to ???
Popis úkolu : Máte špejle a cedulky. Ze špejlí nastrkaných do země vyrobte kůlovou ohradu (pouze ze špejlí !!) a kousek od ní postavte z čehokoli přírodního malou budku. Do ohrady dejte co nejvíce živočichů. Do budky dejte jednoho živočicha. Budku označte cedulkou POKLADNA, cestu od budky k ohradě cedulkou TUDY. Hotovo ? Tak stopněte pět minut.

11. (15.00) Konečně dorazila záchrana. Trochu Vás mate, že loď vypadá jako Titanic, který je dobrých dvacet let na dně mořském. Mohl by to být bludný Holanďan, jenže Titanic nebyl holandský, ani kapitán ne. Snad měli v mražáku holandské sýry. Jenže Vás zachraňují námořníci a ne sýry (ale vážně jsou nějací zelení, že by plísňový, nebo jihočeský zrající ???) . No - to je jedno. Stačí hodit lano a dostat se přes úzký pásek rozbouřeného moře na druhý břeh.
Popis úkolu : Přejdete Dřevnici někde mezi stromy označenými modře z levého břehu na pravý (všichni) a potom mezi stromy označenými zeleně zpět z pravého břehu na levý (všichni). Při přecházení se nesmíte dotknout žádnou částí těla, výstroje či výzbroje vody. Můžete použít jakékoli pomůcky, ale nesmíte si je chystat předem. (např. nesmí někdo přejít na druhý břeh, natáhnout lano, pak se vrátit a znovu přejít v rámci plnění úkolu. Ale je možné aby např. jeden během plnění úkolu přešel a táhl za sebou lano a pak ho napnul a ostatní by přecházeli po laně).

12. (17.00) Loď je opravdu bludný Holanďan. Sýrový námořníci (říkáte jim slangově hermelíni) děsně páchnou a pokouší se vás zhodit do moře. Nezbývá, než se zahrabat do uhlí, jinak se v klidu nevyspíte.
Popis úkolu : Ve sklepě najdete nářadí (lopaty, krumpáče, …). Úkol je jednoduchý. Nejdřív si někde seženete asi dva metry dlouhou kládu. Pak vykopete díru (někde na louce před likusákem) tak hlubokou, aby se do ní mohl někdo z Vás celý schovat. Pak jej do jámy skutečně schováte, a poté přes jámu převalíte kládu. Kláda se nesmí človíčka schovaného v jámě dotknout.

13. (18.00) KOULENÍ SUDOUCH - o ztroskotání se Vám jen zdálo. Nikde neteče žádná voda. Teče jen pot, protože o bocmanovi se Vám nezdálo. Opravdu ječí , práská důtkami a vy musíte vykládat loď. Je plná sudů z plesnivou čočkou a shnilou rýží (proto ti hermelíni). Jsou těžké a děsně smrdí. Už se Vám z toho horka a smradu motá hlava. Někteří potupně zvrací. -- Smrad a horko Vám nezajistím, ale motání hlavy a zvracení, - to není problém.
Popis úkolu : Stojíte na vrcholu u červenomodré tyčky. Dole, směrem jihozápadním, jsou trosky starého posedu (budka s dveřma, oknem a postelí …). Úkolem jest dostat se z vrcholu k budce válením sudů a zpět k tyčce během po čtyřech zády k zemi . Měří se čas celé hlídky (tedy čas posledního - hlídka startuje současně). Věci s sebou samozřejmě táhnout nemusíte.

14. (20.00) POPELOUCH(KA) - Jste úžasně šikovní. Rozbili jste dva sudy. V jednom byla rýže, v druhém čočka. A teď sedíte na rozeschlých prknech mola a pokoušíte se dát vše dopořádku. A zrníčka vesele padají mezi rozeschlá prkna. Fajn.
Popis úkolu : Důkladně promíchejte čočku s rýží. Pak co nejrychleji oddělte čočku od rýže a dávejte je zpět do skleniček. Rozeschlá prkna jsem bohužel nesehnal, ale pomůžeme si stromečky, smrčky, habérky, dubíky jakož i borovičkami.. Celá akce se musí odehrávat na živých stojících stromech. Tedy nic - vy, batohy, rýže, čočka, … - se nesmí dotýkat země ani kořenů, vše se musí po celou dobu plnění úkolu (od sesypání a promíchávání surovin včetně ) odehrávat na stromech. Pokud Vám něco spadne na zem, máte smůlu.

15. (6.00) Eskymácká - během života strkáte různé věci a tělesné části do nejrůznějších otvorů, děr, místností a jiných prostor. Snad každý strčil prst mezi dveře, nohu pod jinou nohu či hlavu do okna. O něco méně lidí strčilo prst do masomlýnku, nohu pod sloní nohu či hlavu pod gilotinu. Prakticky nikdo (až do dnešního dne) zřejmě nestrčil hlavu do hromady kamení. A co vy ??
Popis úkolu : Postavte někde v okruhu 50 metrů od tohoto místa malé iglů. Ke stavbě můžete použít pouze kameny. Musí mít střechu a dveře = jednu boční stranu otevřenou. Iglů musí být alespoň tak velké, aby jste do něj mohli schovat, a zase vyndat - aniž by iglů spadlo - jednu hlavu jednoho z členů vaší skupiny. A taky ji tam postupně každý schováte, stopnete dvě minuty, a zase vyndáte.

16. (8.00) ELIŠKA - Bocmana, sejra, čočky, rýže, hermelínu, vší a vší té pakáže máte plné zuby. Dostat se pryč z téhle prokleté lodi však bude dosti velký hlavolam. Podaří se vám to ??
Popis úkolu : Od Kaštánka nafasujete hlavolamy a vyluštěte je!! Sami. Co nejdřív. A správně. A ne aby ste opisovali. Hajdaláci. Řešení si nechejte zkontrolovat Kaštánkem.

17. (10.00) LUKOV - nejschopnější z vaší trojice vymyslel plán útěku. Utečete okénkem kajuty, vyšplháte se po kotevním řetězu na palubu, proplížíte se ke dveřím své kajuty, omráčíte hlídku, vyrazíte dveře a cesta je volná !!!!!!!!!!
Popis úkolu : najděte skály zvané Králky. Poznáte je tak, že uprostřed skal, nalevo od polní cesty, jsou ve skále vytesaná kamenná sedátka. Nad cestou při vstupu ze západní strany po polní cestě (od cesty napravo, ještě před plošinou ze sedátky) je skalní stěnka asi 5 metrů vysoká a z rovnoběžné polohy z cestou se lomí do kolmé koutem.. Přivažte dobře jednoho z Vás. Ostatní dva obejdou skálu zprava, vylezou nahoru a jistí lezce. Ten se pokusí vylézt koutem nahoru. K jištění použijte lana či uzlovačky řádně svázené, případně zdvojené. Spojení předem řádně odzkoušejte. Nejste-li si jistí - raději úkol vynechejte.

18. (12.00) - útěk se povedl. Vyplavali jste v Amsterodamu, v neděli pozdě večer. Máte hlad jak trojhlavý žid, v kapse ani floka (zato na pozůstatcích šatů fleků spoustu). Co teď. Zkuste třeba žebrat, krást (no to snad ne ?) nebo pracovat ?!?!?!
Popis úkolu : Dva členové (mimo průvodce) mají za úkol sehnat krajíc chleba, čtvereček či trojúhelníček sýra a jedno Fruko v krabici (vše vhodné k jídlu, nenačaté, v záruce). Průvodce může zatím chodit z od památných lip na skály Králky a zpět. Za každý pochod (ze skal k lípě či od lípy ke skalám) má jednu bonusovou hodinu.

19. (13.00) - Najít zpáteční cestu není jednoduché. Spousta legračních cizích nápisů. Ještě že jste vzdělanci a na první pohled rozeznáte, že se jedná o holandštinu, z níž neumíte ani první písmeno abecedy. Tak musíte skákat jak ostatní pískají.
Popis úkolu : Najděte lesní školku (ohrada, v níž se pěstují malé stromečky na výsadbu) a napište, co je napsáno na vstupních vratech. Školka je za pilou, blízko menší chatové osady, severo a něco málo západně od Lukova obce, víceméně západně od Lukova hradu. V údolí kousek od potůčku. Údolíčko je severojižní, chatky kýčovité. Už jste ji našli ??? No a teď si ještě naměřte metr širokou mezeru, vyznačte ji dvěma plochými kameny. Celkem stokrát ji přeskočíte tam a zpátky z kamene na kámen (tedy 50x tam a 50 x zpátky) - a to tak že jeden člen odskáče 20, druhý 30 a třetí 50 skoků (počty si rozdělíte před začátkem skákání). Jediné omezení jest, že se při skákání nesmíte dotknout vůbec ničím země, jen kamenů. Pokud se dotknete země, skok se nepočítá.

20. (15.00) - už jste skoro doma. Pár metrů před dveřma vás zastihl déšť. Poté mráz. Ztuhly jste v uhly, pokryl vás ledový škarloup. Musíte se trochu zahřát, jinak je konec.
Popis úkolu : Rozdělejte v prostoru základny Dawson (Eliška) oheň, naberte vodu z potoka do kelímku od Ramy a pokuste se ji ohřát. Můžete použít pouze přírodní materiály (z vyjímkou kelímku od Ramy, zápalek a škrtátka). Ohřátá voda je, pokud má teplotu alespoň 70 stupňů Celsiových. Teplotu změří na požádání Kaštánek.

21. (16.00) - základem úspěchu je silná vůle. Fčilkaj se to pozná.
Popis úkolu : Zjistěte, kolik zbylo průvodci TIC-TACu a mléčné čokolády. Zjistěte, zda máte cedulky POKLADNA a TUDY.