Netušil jsem, že Velhartice jsou tak pěkné. Navštívíli jsme je během týdenního pobytu na Šumavě dvakrát. Můžete si za vstupné vskutku symbolické zahrát vyřezávané obří středověké šachy (hrajou se s polovinou figur na poloviční šachovnici), ruské kuželky, projít si rozsáhlé nádvoří a přilehlý mini-skanzen. Za další mrzký peníz vás čekají prohlídkové okruhy "Rajský dům", nebo "Renesanční palác".

V gotickém Rajském domu jsme byli a opravdu stojí za prohlídku. Zavedou vás i na unikátní gotický kamenný most, který spojuje palác s obytně-obrannou věží Putnou. Most je klenutý čtyřmi mohutnými lomenými oblouky, má kulaté základové sloupy (lépe odolávají odstřelování), s oběma stavbami je spojen jen padacími mosty a čouhá z něj kamenná okapová roura zvaná tuším krakorec. Most je dlouhý 32 m, 3 m široký a téměř 10 m vysoký. V českých zemích a snad i celosvětově, je architektonickým unikátem. Most prý nechal postavit pán Menhart z Hradce. Ten na Velharticích chtěl uchovával české korunovační klenoty, v době kdy Karlštejn ohrožovali husité. Nakonec je přivezl a schovával pět let, v době sporů z Jiřím Poděbradským - chtěl zabránit Jiřího korunovaci.

Středověký gotický hrad z přelomu 13.a 14. stol., zřejmě založil jako své rodové sídlo český pán Bušek z Velhartic a dostavil je jeho syn Bušek z Velhartic mladší, na skalním ostrohu obtékaném říčkou Pstružnou. Oba Bušky známe jako komorníky Karlíka IV, když už ne z hodin dějepisu tak jistě z muzikálu Noc na Karlštejně. Hrad patří k dispozičně ojedinělým dílům české hradní architektury a jeho dominanty tvoří zříceniny starého gotického paláce Rajského domu s protější věží Putnou. Rajský dům byl spojen hradbami s Jižním palácem a tvořil tak uzavřené a dobře opevněné nádvoří. Jižní palác, zřejmě nejstarší část hradu, snad původní zemanská tvrz, je nejromantičtější částí zámku, díky špatnému stavebnímu stavu však není přístupná, takže se můžete kochat jen zvenku.

Roku 1627 byl k Rajskému domu připojen pozdně renesanční zámecký palác, který nese název po svém staviteli Huertovo křídlo. Velice pěkné jsou původní arkády. Samotný Martin de Hoeff Huerta moc pěkný není - násilně rekatolizoval okolí a ostatky hladem umořených nepoddajných poddaných prý naplnili Putnu, přeměněnou pro tento účel v hladomornu, do výše několika metrů. Ke konci svého panování zrušil Huerta na Velhartickém panství robotu - asi aby si to trochu na hoře vyžehlil.

V areálu propojených nádvoří najdete dále obrannou vstupní věž střežící mohutnou bránu a most přes suchý příkop tesaný ve skále, s posádkou jedné velmi nervózní slečny prodávajíci suvenýry a zmrzlinu. O kousek dál čouhají ze země základy bývalé vinopalny s téměř zachovalým sklípkem (bohužel bez vína) a ještě o něco níž docela zachovalá budova hradního pivovaru, která právě prochází rekonstrukcí.

Pěkné je i okolí, spousta místních okresek zamotaná ve spleti údolí a kopečků. Ideální místo pro cyklisty a motorkáře - o něco míň už asi pro turisty, neboť pěšky je všude strašně daleko a síť hospod je řídká s pozdní otvíračkou a časnou zavíračkou :-)